účetní a
daňové
poradenství

Hlavní změny připravované novelou zákona o dani z přidané hodnoty od roku 2019

03. 10. 2018

V Poslanecké sněmovně leží od června vládní daňový balíček - novely několika zákonů, v tom také rozsáhlá novelizace zákona o dani z přidané hodnoty, která by podle předkladatele měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2019. Do novely byly především zapracovány požadavky Evropské unie při uplatňování daně, tedy povinné převedení nových právních předpisů Evropské unie do tuzemské legislativy nebo její sladění s unijní úpravou a výklady Soudního dvora Evropské unie. Ke konci září byl sice balíček změn daňových zákonů na programu jednání, první čtení však ještě ani nezačalo. S ohledem na termíny v legislativním procesu není tak plánovaná účinnost zcela jistá. Komplexní návrh také ještě může doznat změn. Chystaným novinkám v oblasti daně z přidané hodnoty je věnován následující přehled.

Nové vymezení finančního leasingu
Povinnost odvést daň z přidané hodnoty je u finančního leasingu na začátku, tedy při předání předmětu leasingu do užívání nájemci. Finanční leasing by měl zahrnovat také opci k přechodu vlastnického práva, tedy smlouvu umožňující uskutečnit případný nákup a prodej daného předmětu, a to až do doby vypršení lhůty, kterou tato smlouva stanovuje, a za předpokladu, že opce odkupu představuje jedinou ekonomicky rozumnou volbu.

Změna způsobu výpočtu daně
Částečnou změnou způsobu výpočtu daně z přidané hodnoty novela sleduje dosažení stejného výsledku při obou způsobech výpočtu. Při výpočtu daně shora (z ceny včetně daně) se proto vylučuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti. Zároveň by měla být zrušena možnost zaokrouhlení daně na celé koruny.

Omezení volby zdanění u nájmu nemovitostí určených pro bydlení
Pronájem nemovitostí určených k bydlení by měl být vždy bez nároku na odpočet daně (osvobozené plnění) i v případě, že nájemce bude v nemovitosti vedle bydlení uskutečňovat ekonomickou činnost. Mezi nemovitosti určené k bydlení patří rodinné domy, byty a stavby, u nichž alespoň z 60 % tvoří obytné prostory.

Dvě kategorie voucherů
Jednotná pravidla pro státy Evropské unie rozdělují vouchery (poukazy, kupony) do dvou kategorií - na jednoúčelové a víceúčelové. U jednoúčelových je předem známo, k odběru jakého zboží nebo čerpání jakých služeb jsou určeny. Za dodání zboží nebo poskytnutí služby, kterou představují, je proto považováno už vydání těchto voucherů zákazníkovi. Jejich uplatnění (čerpání) tedy již není předmětem daně. Vydání víceúčelového poukazu naopak předmětem daně není, protože není jasné, jaké zboží nebo jaké služby budou za voucher poskytnuty. Dodání zboží nebo poskytnutí služby jako zdanitelné plnění je uskutečněno až uplatněním voucheru, který vlastně nahrazuje platbu.

Rozšíření oprav základu a výše daně u nedobytných pohledávek
Podle chystané novely bude moci dodavatel – plátce daně provést opravu základu a výše daně v případě alespoň dva roky nezaplacených zdanitelných plnění ze strany odběratele. Základ daně bude možné opravit maximálně do výše 10 000 korun za jednu pohledávku, za všechny provedené opravy potom celkově maximálně 50 000 korun ročně.

Základ daně u výměnného obchodu a u plnění hrazeného virtuální měnou
Novela zavede v případech úplaty formou výměnného obchodu nebo zcela či z části virtuální měnou stanovení základu daně cenou obvyklou u daného plnění.

Předání dovezeného zboží jako dodání zboží
Pokud vznikne povinnost přiznat daň z přidané hodnoty při dovozu zboží někomu jinému než jeho vlastníkovi, bude daň z tohoto zboží při jeho předání v rámci České republiky odvedena z jeho aktuální pořizovací ceny. Toto pravidlo by mělo podle novely platit vždy až do okamžiku, kdy zboží příjemci doručí jeho skutečný vlastník.

Vracení daně u běžného majetku při zrušení registrace a nárokování odpočtu před registrací
V případě zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty novela zavede povinnost vrátit příslušnou část odpočtu uplatněného u běžného obchodního majetku, který je ke dni zrušení registrace součástí obchodního majetku daňového subjektu, a který byl pořízen v posledních dvanácti měsících před zrušením registrace. Vedle toho novela též plánuje rozšířit případy, kdy bude možné nárokovat odpočet daně u plnění pořízených před registrací - například až na pět let u plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku aktivovaného v období dvanácti měsíců před registrací.

Nárokování daně u zahraničních osob
Novela bude specifikovat případy, kdy si zahraniční osoby nejen ze zemí Evropské unie, ale i ze třetích zemí, mohou nárokovat tuzemskou daň z přidané hodnoty buď prostřednictvím odpočtu, anebo prostřednictvím mechanismu vrácení daně, a případně též, ze kterého státu budou povinny žádost o vrácení podat.

Uplatnění daně z přidané hodnoty u veřejnoprávních médií
Novela navrhuje kvůli deklarované neslučitelnosti s právem Evropské unie zrušit opatření zavedené v roce 2017, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas mohou uplatňovat nárok na odpočet daně za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice.

Provádění úprav odpočtu daně u oprav nemovitostí
I v případě, kdy oprava nemovité věci nebude představovat technické zhodnocení, by měl podle novely plátce sledovat desetiletou lhůtu pro provedení úpravy odpočtu v případě, přesáhne-li hodnota opravy částku 200 000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Povinnost vynaložit nezbytné úsilí k doručení daňového dokladu
Plátce bude podle novely mít vedle vystavení daňového dokladu také povinnost usilovat o jeho doručení ve lhůtě pro jeho vystavení, to znamená běžně do patnácti dnů od uskutečnění zdanitelného plnění. V případě
pochybností, zda tuto povinnost plátce plní, bude mu moci správce daně moci uložit zvláštní záznamní povinnost.

Zvláštní lhůta pro dodání dodatečných přiznání
Pokud plátci daně vznikne povinnost podat dodatečné daňové přiznání, bude tak muset učinit do konce daného měsíce, pokud ke zjištění nutnosti opravy došlo do patnáctého dne tohoto kalendářního měsíce. Pokud ke zjištění došlo až po patnáctém dni kalendářního měsíce, plátce bude povinen podat dodatečné přiznání do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce. Stejné lhůty se budou vztahovat také na povinnost uhradit dodatečně přiznanou daň.



Novinky