účetní a
daňové
poradenství

Evidence skutečných majitelů

31. 10. 2018

Dne 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která implementovala čtvrtou směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

Na základě této novely tak nyní rejstříkový soud vede neveřejnou evidenci skutečných majitelů. Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021. 

Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.

Skutečný majitel (anglicky „beneficial owner“) je tedy vždy člověk, fyzická osoba. Jde o člověka ve specifickém postavení k určité právnické osobě (či ke svěřenskému fondu). Za skutečného majitele lze obecně označit toho, kdo již nemá nikoho dalšího nad sebou a kdo zásadním způsobem řídí činnost právnické osoby, a/nebo z její činnosti profituje. Skutečným majitelem tak typicky je ten, kdo vlastní významný podíl na entitě nebo je příjemcem významného podílu jejích výnosů.

Určení skutečného majitele je úkolem každé právnické osoby (či svěřenského fondu). Je tedy na právnické osobě, respektive na členech jejích orgánů, aby skutečného majitele identifikovali. Tato povinnost plyne z § 29b odst. 1 AML zákona:

Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.

Způsob identifikace skutečného majitele se může lišit s ohledem na právní formu právnické osoby, u níž se skutečný majitel zjišťuje. Hledání skutečného majitele pak může být složitější u těch subjektů, které jsou součástí nějaké širší struktury.

AML zákon stanovuje určitá vodítka, indikátory, podle kterých lze při identifikaci skutečného majitele postupovat. Vždy je však třeba mít na paměti, že cílem je identifikovat skutečného majitele ve smyslu jeho materiální definice tj. toho, kdo má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě (či svěřenském fondu). Indikátory samy o sobě skutečného majitele neoznačují. Např. disponování s určitým podílem na hlasovacích právech může na pozici skutečného majitele poukazovat, nemusí ji však nezbytně zakládat. Indikátory nicméně zachycují s přihlédnutím k jednotlivým právním formám typové či obvyklé případy, které zakládají postavení určité fyzické osoby jako skutečného majitele. Ve vztahu k jednotlivým skupinám právnických osob (a právních uspořádání) lze uvést následující.

Obchodní korporace

U obchodních korporací je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk

  1. sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
  2. sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, nebo
  3. má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace.

Uvedené ukazatele jsou využitelné zejména v situaci větvící se struktury s více subjekty v řetězci, kde jedna společnost má podíl na jiné a ta na další atd. Ve snaze vypátrat skutečného majitele se lze zaměřovat vždy na podílově dominantní společnost a dále zkoumat její strukturu (společníků či akcionářů).

Nelze-li pomocí uvedených indikátorů identifikovat konkrétní fyzickou osobu jako skutečného majitele, případně není-li takto určená osoba skutečným majitelem ve smyslu materiální definice, zapíše se jako skutečný majitel člen statutárního orgánu dané právnické osoby (nebo zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu při výkonu funkce v dané osobě, anebo osoba v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu).

Příkladem obchodní korporace, u které obvykle nelze zjistit skutečného majitele či skutečného majitele vůbec nemá, může být typicky kótovaná akciová společnost s rozptýlenou akcionářskou strukturou nebo bytové družstvo s vysokým počtem členů.

Spolek, obecně prospěšná společnost a společenství vlastníků

U těchto právnických osob je indikátorem pozice skutečného majitele to, že daný člověk

  1. disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv nebo
  2. má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků.

Nad rámec zákonných ukazatelů skutečného majitele se lze v případě uvedených, obvykle neziskových právnických osob domnívat, že velmi často vůbec skutečného majitele ve smyslu materiální definice mít nebudou. V takovém případě se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel zapíše (podobně jako u obchodních korporací) obvykle člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané právnické osoby. To neznamená, že např. spolek nemůže mít skutečného majitele ve smyslu materiální definice; takové případy však nejsou pravidlem.

Uvedené se uplatní také ve vztahu k dalším právnickým osobám vedeným ve spolkovém rejstříku – pobočné spolky, zahraniční spolky, pobočné spolky zahraničních spolků, zájmová sdružení právnických osob, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.

Právnické osoby veřejnoprávní povahy zapisované do veřejného (obchodního) rejstříku

V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby.

Ústav

U ústavu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

  1. zakladatelem ústavu nebo
  2. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou ústavu (tj. je členem kontrolního orgánu).

Nadace a nadační fond

U nadace a nadačního fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

  1. zakladatelem nadace nebo nadačního fondu,
  2. osobou, v jejímž zájmu byla nadace nebo nadační fond založeny nebo působí, nebo
  3. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou nadace nebo nadačního fondu (tj. je členem kontrolního orgánu).

Svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond

U svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu může být indikátorem pozice skutečného majitele to, že je daný člověk

  1. zakladatelem svěřenského fondu,
  2. svěřenským správcem svěřenského fondu,
  3. obmyšleným ze svěřenského fondu, nebo
  4. osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu.

Podle čl. 31 směrnice 2015/849 mají členské státy povinnost zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví svěřenského fondu byly uchovávány v centrálním registru. Informace o skutečném majiteli svěřenského fondu přitom zahrnují na rozdíl od jiných entit vždy i údaje o všech osobách uvedených v bodě 1 až 4. Údaje o těchto osobách, jejichž vztah vůči svěřenskému fondu je založen právně, se však primárně zapisují do evidence svěřenských fondů. Do evidence skutečných majitelů je tedy již není nutné vždy opětovně zvlášť zapisovat. Do evidence skutečných majitelů se zapíše pouze osoba skutečného majitele určená podle jeho materiální definice.

Co je evidence skutečných majitelů?

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném od 1. ledna 2018 (dále také jen „rejstříkový zákon“), zřizuje evidenci skutečných majitelů k 1. lednu 2018. V podrobnostech viz § 118b a násl. rejstříkového zákona.

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích. Evidence je neveřejná a je vedena rejstříkovými soudy. Evidováni jsou skuteční majitelé (1) právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku podle rejstříkového zákona a skuteční majitelé (2) svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.

Mimo režim veřejných rejstříků podle rejstříkového zákona existuje v ČR ještě 5 dalších rejstříků: (1) rejstřík veřejných výzkumných institucí, (2) rejstřík školských právnických osob, (3) rejstřík registrovaných církví a náboženských společností a dalších právnických osob, (4) rejstřík honebních společenstev a (5) rejstřík politických stran a politických hnutí. Na všechny právnické osoby zapsané do těchto rejstříků se vztahuje povinnost mít informace o svém skutečném majiteli, nicméně není stanovena povinnost zapisovat tyto údaje o skutečném majiteli do těchto speciálních rejstříků ani do evidence skutečných majitelů.

Je třeba zdůraznit, že evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu rejstříkového zákona. To mimo jiné znamená, že se na ni neuplatní režim známý pro veřejné rejstříky. Není zde režim materiální publicity, právo podat návrh na zápis má pouze zapsaná osoba nebo svěřenský správce, nevede se rejstříkové řízení, nejsou stanoveny přímé sankce za nesplnění povinnosti k zápisu atd.

Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů

Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná. Nelze do ní tedy obecně nahlížet, ani v ní vyhledávat. Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti (srov. § 118g odst. 3 rejstříkového zákona). Tyto orgány a osoby mohou získat kompletní výpis z evidence skutečných majitelů na základě tzv. dálkového přístupu.

Zákon také umožňuje získat konkrétní zapsané osobě výpis z evidence skutečných majitelů ve vztahu k jí zapsaným údajům. Zapsanou osobou je v tomto smyslu právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku, respektive svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů.

Částečný výpis z evidence skutečných majitelů pak může získat ten, kdo prokáže tzv. oprávněný zájem (viz dále).

Získání výpisu zapsanou osobou

Zapsaná osoba může získat ve vztahu k jí zapsaným údajům o skutečném majiteli výpis z evidence skutečných majitelů. Takovýto výpis může získat dvěma způsoby:

  1. použitím přiděleného jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli přímo v aplikaci evidence skutečných majitelů, nebo
  2. žádostí o výpis adresovanou příslušnému rejstříkovému soudu.

ad 1) Pokud v internetové aplikaci evidence skutečných majitelů uživatel klikne na ikonu "Zobrazení mého výpisu", je následně vyzván k vyplnění svého jedinečného identifikátoru ke skutečnému majiteli. Dále je třeba zvolit, zda je požadován platný či úplný (tj. i s historickými údaji) výpis. Je-li jedinečný identifikátor zadán ve vztahu k danému zápisu v evidenci skutečných majitelů správně, zobrazí se výpis. Zobrazený výpis je možné stáhnout jako podepsaný PDF dokument (elektronický podepsaný výpis).

ad 2) Obecně pak zapsaná osoba může získat výpis z evidence skutečných majitelů přímo od příslušného rejstříkového soudu. Takto získaný výpis může být jak elektronicky podepsaný, tak listinný úředně ověřený.

Elektronický podepsaný výpis

Elektronický podepsaný výpis (získaný v aplikaci) je výpis skutečného majitele konkrétní právnické osoby (či svěřenského fondu) z evidence skutečných majitelů, který byl vytvořen jako elektronický dokument ve formě datové zprávy (ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Tento dokument je elektronicky podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem příslušného rejstříkového soudu a obsahuje všechny náležitosti, aby byl považován za důvěryhodný a právoplatný výpis srovnatelný s listinnými výpisy. Je však třeba mít na paměti, že prostým vytištěním se tato povaha výpisu degraduje a není možné jej používat jako plnohodnotný.

Elektronický podepsaný výpis je možné bezplatně získat přímo v internetové aplikaci. Pokud získáte z internetové aplikace evidence skutečných majitelů podepsaný PDF dokument, je možné na něj aplikovat mechanismus autorizované konverze podle zákona č. 300/2008 Sb. Tuto službu poskytují veřejnosti kontaktní místa veřejné správy (tzv. CzechPOINT).

Elektronický podepsaný výpis je možné získat také od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je však zpoplatněna.

Listinný úředně ověřený výpis

Listinný výpis je možné získat od příslušného rejstříkového soudu. Tato možnost je zpoplatněna.

Získání výpisu kýmkoli na základě tzv. oprávněného zájmu

Část údajů vedených evidenci skutečných majitelů je přístupná tomu, kdo soudu prokáže tzv. oprávněný zájem (ve smyslu § 118g odst. 2 rejstříkového zákona). Oprávněným zájmem pak je zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku.

Oprávněný zájem lze vnímat jako svého druhu zájem veřejný, tedy zájem veřejně důležitý a prospěšný. Oprávněnost je vždy třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní situaci. Bude vždy třeba zohledňovat konkrétní osobu, konkrétní důvody a konkrétní relaci.

Obecně lze říci, že osobou, jež může mít oprávněný zájem, je ta, které na základě konkrétní situace může daný údaj napomoci k potvrzení, či vyvrácení jejího podezření o trestné činnosti. V zásadě lze hovořit o identifikování určité podezřelosti, tedy čehosi, co nespadá výhradně do činnosti státních orgánů. Konkrétně pak osobou, jež může mít výše popsaný zájem, může být např. subjekt, který operuje s veřejnými prostředky a může tedy být vystaven korupčním rizikům. Může jít rovněž o smluvního partnera, jenž se v právním styku s právnickou osobou dozví o okolnostech, které by mohly zakládat jeho povinnost oznámit trestný čin podle ustanovení § 368 odst. 1 trestního zákoníku.

Žádost o výpis na základě tzv. oprávněného zájmu se podává u příslušného rejstříkového soudu. Žádost musí splňovat obecné náležitosti podání podle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, musí z ní být tedy patrno, kterému soudu je určena, kdo ji činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována. Krom toho je zapotřebí uvést a doložit okolnosti zakládající daný oprávněný zájem.

Sezná-li soud, že osoba má oprávněný zájem na získání výpisu, vydá jí ho. Vydán je platný výpis v rozsahu jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní příslušnost skutečného majitele a údaje specifikující, na čem je založeno postavení skutečného majitele. Tento částečný výpis z evidence skutečných majitelů lze získat jak v elektronické, tak listinné formě (viz výše).



Novinky